Třetí červnový víkend roku 2025 se naše základna v Křídlech opět proměnila v místo plné dobrodružství, kde si každý – od nejmenších po dospělé – mohl připadat jako hrdina z dávných příběhů. Více než tři stovky účastníků zaplnily louku, která připomínala rušné vojenské ležení plné štítů, zbrojí a vášnivých rozhovorů.
Páteční zahájení začalo krátkým biblickým zamyšlením a modlitbou, po kterých následovaly nezbytné a tradiční organizační informace a pokyny. Herní část zahájilo předání putovní přilby vítězů a slavnostní uvedení králů. Králové pronesli své proslovy a společně zapálili oheň, který letos vzplál na první pokus. 😊
Po slavnostním zahájení následoval noční quest, který přinesl napětí, jež zůstane v paměti všech zúčastněných – především těch, kteří už spali, aby je později vzbudili jejich spolubojovníci. Vůdci vojsk a významné osobnosti královského dvora byli uneseni a ukryti hluboko v lese. Ve tmě se pak skupinky odvážných bojovníků snažily zachránit, koho mohly. Jediným světlem byly slabě zářící fosforeskující značky na zbraních a malé lampičky, které odhalovaly polohy strážců. Napjatá atmosféra plná nejistoty znamenala, že každý šepot či pohyb mohl znamenat nebezpečí. Noční boj a záchrana králů se nakonec protáhly až do pozdní druhé hodiny ranní a právě hráči, kteří vydrželi tak dlouho, si zaslouží obrovský obdiv.
Dopolední tažení se stalo další kapitolou v příběhu plném odvahy a napětí. Národy se v různě utvářených spojenectvích utkaly ve čtyřech rozhodujících bitvách – od otevřeného střetu na louce přes napínavý průchod koridory až po boj o chodby temných dolů. Vyvrcholením pak byla těžba nerostného bohatství, kde se všichni pustili do boje proti všem. Každý střet přinesl jinou výzvu a vyžadoval odvahu, důvtip i rychlou reakci. Výsledek určovala nejen síla, ale i chytrost a schopnost přizpůsobit se nečekanému vývoji.
Odpolední bitva se odehrávala v hustém lese, kde čtyři národy soupeřily o pevnosti roztroušené mezi stromy, zatímco uprostřed boje číhala žoldácká pevnost střežená nájemnými válečníky. Národy bojovaly o vzácné suroviny, přičemž domácí zásoby v pevnostech neměly žádnou hodnotu – klíčové bylo ukořistit a shromáždit suroviny soupeřů. Pevnosti byly střeženy odhodlanými bojovníky a proniknout do nich vyžadovalo nejen odvahu, ale i důvtip, protože jen živý válečník mohl vzácné suroviny přenést zpět a zajistit tak body pro svůj národ. Žoldáci navíc přinášeli další napětí, neboť u jejich pevnosti se objevoval cenný poklad, který mohl zásadně ovlivnit průběh bitvy. Výsledek rozhodovala nejen síla, ale také schopnost chytře manévrovat a spolupracovat v neustálém boji o suroviny.
V podvečer po náročném dni plném bitev usedli všichni společně ke stolu, aby doplnili síly chutným masem, točenými nápoji a příjemnou kavárenskou atmosférou. Následovalo duchovní povzbuzení v podobě chval a kázání, při kterém byl poutavě vyprávěn příběh Richarda Lví srdce a Saladina. Všichni napjatě naslouchali zajímavému vyprávění, které hluboce zaujalo a otevřelo prostor k zamyšlení o lásce k nepříteli. Po chvílích ztišení a rozjímání přišel čas na zábavu – národy si poměřily síly v hrách, kde šlo především o rychlost, šikovnost a smysl pro humor. Právě radost a přátelství byly tou nejcennější odměnou po vyčerpávajícím dni.
Vrcholem víkendu byla nedělní závěrečná bitva, ve které proti sobě stanuly dvě mohutné aliance. Na jedné straně spojily síly národy Araluenu a Galiky, proslulé svou organizací a promyšlenou strategií, na straně druhé pak Gorlanu a válečníci ze Skandie, známí svou houževnatostí a neústupností. Planina na úpatí Železných hor se ozývala křikem, cinkotem zbraní a praskáním štítů, zatímco nad bojištěm kroužil dron, který zaznamenával všechny klíčové okamžiky této velkolepé události.
Bitva skončila. Planina pod Železnými horami, ještě nedávno svědek hřmění mečů a válečného ryku, nyní utichla. Gorlan a Skandie – spojenci, kteří v rozhodující chvíli stáli pevně jako skála – zvítězili. Jejich odvaha a odhodlání překonaly odpor Araluenu a Galiky.
Nerostné bohatství, jež bylo jablkem sváru, má nyní nové pány. Vítězství však není jen o zlatu a mědi, ale o budoucnosti, která se právě začíná psát. Iberion, Železné hory i celý kraj vstupují do nové éry – a její směr určují ti, kteří dnes stáli jako poslední na nohou. Kde slova nestačila, rozhodly meče. A ať už padl, nebo zvítězil, každý, kdo vstoupil do tohoto příběhu, se zapsal do dějin.
Děkujeme všem, kdo byli součástí tohoto nezapomenutelného víkendu. Už se těšíme na setkání příští rok!
Několik slov závěrem…
Rozhodnutí uspořádat letošní akci padlo až na začátku března. Času na přípravu tedy nebylo mnoho, přesto se do toho pustil naprosto skvělý tým lidí s obrovským nasazením, nadšením a vírou, že to zvládneme. Díky jejich obětavosti, tvořivosti a vytrvalosti se podařilo nejen všechno připravit, ale také úspěšně uskutečnit – od prvního přivítání účastníků až po závěrečný úklid.
Velké díky patří také všem dobrovolníkům, kteří se o víkendu zapojili do chodu akce – zdravotníkům, službám, těm, kdo připravovali doprovodný i duchovní program, kuchyni, obchůdku, kavárně… a mnoha dalším. Každý přiložil ruku k dílu a díky tomu vše fungovalo, jak mělo. Vaše pomoc byla nepostradatelná.
Zvláštní poděkování patří i Bohu – za nádherné počasí, za bezpečí účastníků a za radost, kterou bylo cítit po celý víkend.
Největší odměnou jsou pro nás upřímné a veskrze pozitivní ohlasy účastníků. Jsou potvrzením, že mělo smysl do toho jít – a zároveň motivací, abychom pokračovali i v příštím roce.
Děkujeme, že jste byli u toho!
Výše je pouze výběr fotek několika autorů.
👉 Chceš vidět všechny fotky?